Jak si uvázat kravatu III

Ve třetím díle našeho vázankového seriálu se odvážu a ukážu Vám to nejsložitější, co si můžete na krku vykouzlit. Jsou to komplikované a předimenzované uzly pro vázankové nerdy, kteří mají natrénováno a ví, v jakém bodě přesně začít, aby člověku na konci zbylo pod uzlem aspoň trochu kravaty. Oproti předchozím dílům tu ale nebudou obrázkové návody „krok za krokem“ protože jsem je nenašel v publikovatelné podobě.

Takhle vypadá klasika. Divočina začíná níže v článku


Začnu tím, co je mi nejbližší, a sice obskurním uzlem Eldredge. Ten jsem trénoval ještě na gymplu na svojí polyesterové kravatě, když jsem se chystal na maturáky vyšších ročníků. Nutno říct, že od té doby mi zůstala záliba ve vázankách z polyesteru, protože se nezmuchlají, i když je zauzlujete padesátkrát po sobě. A to je při tréninku nového uzlu tohohle kalibru celkem potřeba.
Eldredge je široký, přebujelý a výrazný. Kdysi dávno pro mě byl symbolem luxusu a gentlemanství, ale to jsem byl hodně daleko od pravdy. Dneska už bych si ho určitě nikam nevzal a zvolil bych vždy některou ze základních decentních variant z našeho prvního dílu. Nicméně mezi uzly má pro mě pořád svoje místo a byla sranda si ho zase zkusit.

Volím vždy jednobarevnou kravatu bez vzorků, jinak by to působilo chaoticky a uzel by nevynikl

Další kuriozitkou je Trinity. Fascinující obskurnost, u které si člověk jen pomyslí „jak se to k*rva váže?“. Souměrný uzel, který se z dálky snadno splete s Windsorem či jiným běžným širokým uzlem. Z blízka je ovšem patrné, že se skládá ze tří pravidelných dílů, které budí dojem opravdové extravagance.  
Pozornost vzbudí ale pro mě platí to, co u Eldredge – na jakoukoliv oficiálnější příležitost bych si ho nevzal. Pokud bych se ale chystal na party, kam by se náhodou hodila kravata, sáhl bych dnes právě po tomhle kousku, protože s ním bych byl Lev Salónů.

Zde je velmi dobrá decentní pruhovaný kravata, protože už z dálky zdůrazní koncept uzlu

Jako poslední uzel tohoto článku i seriálu zároveň volím v podstatě jednoduchý ale ojedinělý Van Wijk. Osobně mu říkám král Albert, protože oproti princi Albertovi z druhého dílu mojí série, má ještě jednu otočku navíc.
Uzel je to široký a zároveň dlouhý. Přiznané obtočení působí dojmem nedbalé elegance ale zároveň nebudí dojem přebujelosti a okázalosti. Van Wijka bych v téhle trojici označil za nejlehčí a zároveň nejuniverzálnější uzel pro všechny příležitosti.

(pozn. Tenhle borec nakonec snese v podstatě jakoukoliv kravatu a jakýkoliv límec)  

budlevsalo

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *